Jo jo jo jo jó!!! To je ono! Budíček ráno v půl deváté!!! Už jsem nemohl dospat, až uslyším známý tón táborového budíčku. Den zase jak má být, žádné ticho a poleháváníčko, konečně jsem zase mohl s dětmi řádit a zlobit. Úterní počasí si s námi všemi tak trochu pohrávalo. Slunko, deštík, mraky, a to pořád dokola celý den. Ale zima nebyla, a to je důležité.
Dopoledne bylo zase plné plné různých her, ať už tvořivých, sportovních nebo dovednostních a nesoucích různé názvy, třeba jako nasávárna, kufr či překvapení. Oddíly, které ještě nebyly na pěším výletě v Miličíně, tak učinily právě teď. Moc dní už jim na něj totiž nezbývalo. Utíká to utíká a program tábora je vskutku nabitý. Na vlně pošťácké zábavy a velké pošťácké odpolko jeli všichni pošťáci v akci, respektive nejstarší oddíly s mixem. Lesní víly pak učarovaly starším holčičkám a základy architektury měli na programu kluci. A ti menší caparti se mi vydali kontrolovat les. A to mě moc bavilo. Házel jsem jsem jim totiž větvičky pod nohy, trefoval je šiškami a očas jsem vyplašil moje zvířecí kamarády, kteří pak maličko vyplašili kluky. Bylo to docela prima odpoledne.
Večer byl ale mnohem lepší! Byla totiž „odložená“ diskotéka, která měla být původně v pondělí, ale protože byl odpčinkový den, nemohlo se přece večer řádit. A nebyla to diskotéka ledajaká. Vstup na ní byl totiž s jakýmkoli doplňkem červené barvy nebo v jakémkoli červeném oblečení. I výzdoba jídelny, tedy pardón, tanečního parketu, byla úžasná. Červené balónky, červené papírové řetězy a lampiony, které vyrobily holčičky s vedoucími a prágoškami během dne. To byste viděli, jak byly šikovné! V diskotékových soutěžích byly za odměnu dokonce i červené sladkosti. A co bylo fajn, že i dospěláci se všichni oblékli do červené a na hlavách měli červené paruky. Taky jsem měl kostým v barvě malin, kterými jsem se v lese cestou na diskošku pomaloval. To aby mě nikdo nepoznal.
Byla to hezká podívaná a velká legrace. Všichni tančili a skotačili jako o život. A jak by tak ne, byli z předešlého dne plni síly a elánu. Ouvej ouvej ouvej, to mě zase bolely nožičky, než jsem došel dom.
Váš malý utancovaný Tom.