SPV Dužiny letní dětský tábor

Čtvrtý den mezi lovci pokladů! To je ale věcí, co už jsem od nich odkoukal a možná se i trochu naučil. Jo, musím se vám pochlubit! Už umím plavat! Nepřeplavu ještě celý rybník, protože jsem oproti dětem maličký, ale od břehu k molu už to zvládnu! A ještě vám něco prozradím, v rybníku mám nové kamarády. K mým oblíbeným rybkám přibyla ještě zelená krasavice žába a hnědý fešák rak. Ani se jim nedivím, že se v mém rybníku usadili, je tu totiž čistá vodička. Vždyť taky děti jsou v ní den co den, aby se osvěžily od žáru sluníčka.

No, ale abych vám taky nezapomněl říct, co vlastně všechno vaše dětičky dělaly. Hned ráno po budíčku si všichni protáhli kostry při rozcvičce. Nezbytnou ranní očistu střídala snídaně a vzápětí po ní úklid chatiček a stanů. Proč? No i tady na táboře musí mít děti pořádek, protože naše, tedy vlastně jejich, zdravušky je každý den bodují a těm nejpořádnějším udělují pak sluníčka. A u těch, kteří si vůbec nechtějí svůj byteček uklízet, potom visí na chatičce nebo stanu veliké ušmudlané prasátko. Dopolko pak opět kluci i holky bojovali o další políčka na táborové mapě v celotáborovce. Tak tady všichni říkají celotáborovým hrám, víte, moji milí netáborníci!? Uta uta, tak přesně takhle zvláštně se ta hra jmenovala.

Po boji je pak čekal dobrý oběd a vytoužený polední klid k načerpání sil k odpoledním a večerním aktivitám. A ani toto odpoledne se ty vaše milé ratolesti nenudily. Řekl bych, že se dokonce na tohle odpoledne těšily a já s nimi. Na táborové nástěnce jsem se přečetl, to už taky trochu umím, že za dětmi přijedou hasiči a záchranáři. To jsem ještě nikdy neviděl, tak jsem byl tuze zvědavý. Nejdříve do tábora dorazila zase nějaká plechová krabice na čtyřech kolech, ale byla o něco menší než ta, kterou přijely v sobotu děti. Byla celá bílá a měla na sobě takové svítivé oranžové malování. Potom jsem se dozvěděl, že to byla sanitka. O nějakou chvíli později přijela ještě větší krabice, dneska už si pamatuji, že je to auto, a ta byla červenobílá. To byli očekávaní hasiči.

Děcka se po sváče rozdělila na dvě skupiny. První si prohlédla sanitku a popovídala si se záchrankou, druhá pak s hasiči a potom se vystřídali. Všichni se dozvěděli spoustu zajímavých věcí, které se jim v životě určitě budou hodit. Ale to nejlepší a na co se od rána těšili, přišlo na úplný konec. Hasiči přivezli cisternu plnou vody a děti si mohly vyzkoušet, jak se stříká s proudnicí. Hned toho někteří dobrovolníci využili a pokropili všechny děti i s vedoucími a prágoši. Vůbec nikomu to ale v tom horku nevadilo. Já jsem ještě teď mokrý jako myš, jak jsem tam tomu všemu přihlížel.

Při večerním nástupu proběhlo vyhlášení dvou celotáborovek a neuvěříte tomu, když vám povím, že obě vyhrál jeden a tentýž tým! Byl to Ekvádor. Jak ti se radovali! Večerní program byl už jen v režii vedoucích oddílů.

A se spoustou roztodivných her se děti pomalu, ale jistě dostaly až k večerce. Padly do postýlek, jako když je do vody hodí a já vůbec nezůstal pozadu a úplně uťapkaný jsem zalezl do své tajné skrýše a přemýšlel o tom, jak a co všechno vám budu zase o nich vyprávět. V noci se nám nad táborem přehnala malá bouřka, ale děti spaly jako miminka, že o ní ani nevěděly.

Mějte se tam hezky, my se tu taky máme. Tom.