5. 7. 2015

Ostrý start

2015070504 2015070503 2015070502 2015070501

Nazdárek rodičové a všichni ostatní, co jste zůstali doma a nepřijeli s dětmi sem do Miličína.

Máme za sebou další den a byl vskutku nabitý zážitky, plný sluníčka a dobré nálady. Už v osm hodin ráno mě vytáhl ze skrýše budíček. No nechtělo se mi, byl jsem z předešlého dne odpoledne pořádně unavený. Přece jen, po roce pozorovat najednou tolik lidiček, to dá jednomu malému táborovému šotečkovi zabrat. Ale nakonec jsem vylezl z vyhřátého pelíšku a uháněl za dětmi. Vypadá to, že to nebudou takové příšerky, jak jsem si v sobotu myslel. Umí totiž spoustu věcí a je s nimi legrace.

Po ranní hygieně a snídani o chlebu se sýrovou pomazánkou, čekala kluky a holky první celotáborová soutěž, a to přetahovaná o poklad. To byste koukali, jak jim to šlo a kolik měli síly! V těchto soutěžích nebojují po oddílech, ale po týmech, do kterých byli rozděleni už sobotní podvečer. Je to taková pěkná míchanice, kluci, holky, velcí a mrňouskové, aby to bylo spravedlivé. Týmy byly pojmenovány po 12 státech. A abych je i já rozeznal, mají svou vlajku a takový malý kulatý placatý znáček na tričku. Děti tomu říkají placka. Chtěl jsem taky jednu pro sebe, ale žádná na mě nezbyla. Ale to nevadí, vyrobím si svou z darů lesa. Když bylo dobojováno, všichni vzali rybník útokem, aby se ochladili. Sluníčko totiž i tento den bylo velmi štědré a rozdávalo energii ze všech sil. Ale nikdo se nedal. Právě rybník, pitný režim a stále namočené čepky všechny ochránily před úpalem a úžehem.

Gong! Gong! Oběééééééd, oběééééééd! Rozléhalo se po celém táboře. Jupíííííí, těšili se všichni. No aby taky ne, vždyť byly buchtičky s výtečným šodó! Někteří si šli i přidat. Já bych taky šel, i několikrát. Sice nevím, co je to šodó, ale dal bych si to moc rád.

Po obědě a poledním klidu čekalo na všechny překvapení. Přijeli šermíři a předvedli malou bojovou ukázku. Děti se během představení osvěžily něčím zvláštním studeným na klacku v čokoládě. No a na mě zase nezbylo. A já bych tak rád ochutnal tu divnou studenou věc, na které si ta stvoření tolik pochutnávala. Nejvíc se ale dětem líbilo, když si mohly vyzkoušet přilbice, meče, vesty a štíty a ty statečné pak opravdový boj s Vikingem.

Odpolko bylo ve znamení her podle oddílových vedoucích. Většina se ale nejprve znovu ochladila v mém oblíbeném rybníku. Véča byla znovu na jedničku a zase mi všechno snědli. Kuchtíci totiž uvařili výborný vepřový gulášek s knedlíkem.

Na nástupu pod táborovou vlajkou bylo vyhlášeno umístění v celotáborovce a každý tým si umístil podle bodů svou maličkou vlaječku na špendlíku na to správné místo na mapě. A hádejte, kdo vyhrál?! Tým Brazílie! Ale dobří byli fakt všichni. Zdravušky vyhlásily také první bodování úklidu. Dvě prasátka a dvě sluníčka budou viset do dalšího dne na dvou chatičkách a stanech. Jéjej, ještě že nebodovaly mou tajnou skrýš, to by jim obrázky s prasátky asi nestačily. Nestačím totiž pro samé sledování celodenního dění uklízet.

Po nástupu pak byla velká příprava na první seznamovací škraboškovou diskotéku, která se vzhledem k úžasnému počasí konala pod širým nebem. Nad hlavami všech zářily hvězdičky a atmosféru umocnily i rozsvícené lampiony a barevná světla. Na to všechno, kromě vedoucích a prágošů, shůry dohlížel obří Měsíc. Celý tábor tančil a skotačil. No co vám budu povídat, byla to nádhera. Taky jsem si s nimi trsnul. To se mi to taky potom spinkalo! A nejen mně.

Tak zase zítra. Páček šotek Tom.

         
Copyright © kdysi dávno – 2024 SPV Dužiny | web: Martin Šimon
SPV Dužiny logo