Skřítkové, dětičky, vedoucí, prágoši, zdravušky, kuchtíci, budíčééééék, vstávááááát!!! Křičel jsem na lesy kolem Miličína druhou a zároveň poslední táborovou středu. Ale asi málo, mám slabý hlásek a tak mi pomohl hudební táborový budíček. A umývárky s kartáčky a pastou v ruce všichni brali útokem. Stejně tak i jídelnu, kde na všechny čekala dobrá snídaně a jablíčková svačinka. Chvátali, protože mraky utíkaly od Miličína dál a rýsoval se hezký den. A byla by škoda si ho neužít. Před obědem hrály oddíly hry, jako třeba Rambo, Hlavolam, Softíček sejftíček, pinčes a další a další. Nikdo nezůstal stát opodál a do posledního živáčka si všichni hráli. I já a mí kamarádíčkové skřítečkové jsme si dali pinčes. Máme svůj lesní, to byste kulili oči. Lístky borůvčí jako pálky, borůvka jako míček a jako stůl nám posloužlil pařez. To vám byla švanda a těch borůvek, co jsme museli sesbírat, protože nám stále padaly a ztrácely se.
No a zatímco děti odpočívaly po obědě, dospěláci pro ně chystali pouťové atrakce a stánky na odpolední táborovou pouť. Ta vypukla úderem patnácté hodiny a třicáté minuty. Děti měly nachystanou zásobu táborových platidel, Miličínských Škorpiónů, které sbíraly během celého tábora za úklid, slušné a kamarádské chování, za pomoc při přípravách her a dalších záslužných činnostech. Za tyhle penízky pak mohly nakupovat ve stáncích se sladkostmi, upomínkovými předměty a koláči. Nebo si za ně mohly nechat namalovat něco krásného na obličej, zahrát si v táborovém casinu, zajít si na střelnici vystřelit pro maminku růži či se nechat svézt na lodičce po rybníku. U dalších jiných atrakcí mohly děti táborové peníze zase získat. Byla tam spousta pouťových lákadel, která si mohli kluci i holky užít skoro až do večeře. Po ní pak byl nástup pod vlajkou, kde se všichni dozvěděli program na další, již třináctý den táborového setkání. Před večerkou, která zazněla úderem 22. hodiny, zbývalo jen trocha času na volný program po oddílech.
Tábor se ponořil celý do tmy a na obloze se opět po pár dnech objevily hvězdy. Než jsem odešel spát do své skrýše, chvíli jsem si lehl na louku mezi ztichlé chatičky a stany a pozoroval tu nádheru na letní noční obloze. Už jste to taky někdy zkusili? Že ne?! Tak to musíte honem napravit, stojí to zato, zvlášť na tak krásném místě, jako je tady u nás v lese mezi rybníky.
Se zprávičkami z dvanáctého dne se s vámi loučí skřítek Tom