Haló, haló, hlásím se vám z olympijské arény táborové osady Miličín. Olympijské hry jsou v tuto chvíli již za námi, ale sportovní duch je ještě všude kolem, kam se podíváte.
Olympijská sobota začala pro všechny závodníky opět pozdějším budíčkem. Už jsem včera říkal, že proto, aby byli odpočatí a měli sílu na odpolední sportovní klání. Po každodenním ranním kolečku, zoubky, snídaně, svačinka, byl čas na dopolední program. Ten byl pochopitelně věnován přípravám stanovišť dvanácti disciplín – vzduchovky, oštěp, disk, šipky, štafeta, švihadla, dálka, koule, cross, kuželky, foukačky a chůdy. Všechna stanoviště si týmy pečlivě připravily a nápaditě vyzdobily, aby už z dálky byla dobře vidět.
No a po obědě a poledním odpočinku to vše vypuklo. Všechny týmy postupně na všechna stanoviště a k tomu snaha sportovců. Jejich sportovní výkony byly skvělé. Snažili se opravdu všichni, i ti nejmenší v týmu, a to za velké podpory těch starších. Hecovali se a povykovali úplně přesně, jako na jakémkoliv sportovním klání velkého formátu. Těsně před večeří bylo dobojováno. Véča byla zasloužená a moc si pochutnali. V podvečer pak všichni, už ve svých oddílech, odpočívali a pomalu se chystali na slavnostní zakončení malého táborového olympijského svátku.
Když se na tábor snesla tma, rozezněly se tóny táborové hymny a děti se seběhly na hřišti pod táborovou vlajku. Tam se potom rozdělily do týmů a včele se svým vůdcem, který nesl rozsvícenou louči, pak za hudby přešly do arény pod olympijskou vlajku, kde se formovaly do zástupů jeden tým vedle druhého. Po slovech poděkování samotného prezidenta her, následovalo vyhlášení výsledků a předání diplomů. Zlatým týmem celých her se stal tým státu Indie, který měl na svém kontě ty nejlepší výsledky. Stříbrnou příčku obsadil tým státu Izrael a bronzovou pak tým státu Řecko.
A úplně bych zapomněl! Já hlavička děravá! Vítězem defilé týmů při zahájení her se stal tým Indie. Svým nápaditým kratičkým představením porotu přesvědčil o tom, že si první příčku zaslouží. Ale jednoduché to porota opravdu neměla. Skvělí, vtipní a kreativní byli totiž úplně všichni.
Po vyhlášení vítězů zbývaly už jen tři malé krůčky k ukončení her. Stažení olympijské vlajky, zhasnutí ohně a ten třetí krůček bylo překvapení v podobě ohňostroje. To jste neviděli ta rozzářená očička všech kluků a holčiček, ale i dospěláků. Byla to parádní podívaná. Já jsem něco takového viděl úplně poprvé a musím vám říct, že mi z toho běhal mráz po zádech.
A ohňostroj byl tou pomyslnou třešínkou na olympijském dortu. S diplomy vedle postýlek a s pocitem sportovnícho úspěchu spali všichni až do nedělního rána. A já se celou noc tetelil z toho, jak jsou fakt dobří.
Ahoj váš Tom.